Horská kola
Vhodný výběr kola je zárukou toho, že si jízdu na něm skutečně užijeme. Nejde jen o kvalitativní úroveň, ale především o volbu adekvátní kategorie vyplývající ze zamýšleného určení. Vedle nejpopulárnějších horských kol zde máme modely silniční, krosové, městské, dále samozřejmě dětská kola, speciální dámské modely, ale třeba i stoje kombinující původní kategorie mezi sebou, kam náleží například třída označovaná jako gravel. Velmi důležitou skupinu dnes logicky představují elektrokola, kdy sestava motoru a baterie postupem času našla cestu prakticky na všechny výše zmíněné kategorie jízdních kol. Následující roztřídění jednotlivých kategorií by proto mělo být návodem, jakým směrem se vydat alespoň při prvotním rozhlížení se po novém kole.
Kategorie horských kol je v současnosti tou nejpočetnější a zároveň také nejvíce rozmanitou. Náleží sem jak klasické sportovní modely s předním odpružením, tak i kola celoodpružená v celé řadě zdvihových kategorií vyplývajících z náročnosti terénu, do nějž je konkrétní model určen. K tomu se zde setkáme se třemi základními průměry kol, kdy nejzákladnější stroje sází na průměr kol 26 palců a od střední třídy výše jsou nejčastěji používanými průměry 29 nebo 27,5 palce.
Hlavní výhodou horských kol je jejich zaměření pro jízdu mimo asfalt a zpevněné cesty, tudíž jsou nejvhodnějšími stroji do přírody. Přední odpružení, případně celoodpružená koncepce nám nabídne nejen výrazně vyšší jízdní komfort a oddálení tělesné únavy, ale také lepší přilnavost kol k povrchu a tím pádem ideální prostupnost terénem společně s vyšší bezpečností jízdy.
Krosová kola
Tato kategorie je jakýmsi mezistupněm horského a cestovního kola, takže jsou modely dobře použitelné jak pro jízdu po asfaltu, tak i v lehčím terénu, tedy na klasických lesních či polních cestách. Průměr kol 28 palců a o něco širší pláště znamenají univerzalitu použití, která je ještě zvýrazněna u kategorie Cross 29, u níž je geometrie, zdvih odpružené vidlice i šířka plášťů velmi praktickým křížencem standardních krosových a MTB (horských) modelů. Tato kategorie je pro svou univerzalitu velmi oblíbená u cykloturistů, ale nejen u nich.
Gravel
Kategorie označovaná jako gravel je stále poměrně mladou záležitostí, která však oslovuje čím dál početnější skupinu jezdců. Prakticky se jedná o stroje na pomezí silničních a horských či krosových kol, které jsou technicky velmi blízké cyklokrosovým strojům. Vyznačují se lehkým rámem a pevnou přední vidlicí, pohodlnými řídítky vycházejícími z klasických silničních „beranů“, ovšem oproti silničním kolům je zde vyšší obratnost i celková odolnost a pláště šířky nejčastěji okolo 40 milimetrů. Zjednodušeně by se dalo říci, že jde o silniční kola do terénu, nabízející oproti krosovým modelům vyšší sportovnost zaměření a zvládající rychlou jízdu jak po asfaltu, tak i lehčím terénem. Jedná se také o oblíbené stroje mnoha dálkových jezdců.
Silniční kola
Silniční modely jsou i nadále velmi populární a během vývoje se jejich konstruktéři zaměřili na navýšení celkového komfortu – nemusí se tedy vždy jednat o ultimativní závodní záležitost, ale rovněž o rychlé, ale zároveň velmi pohodlné stroje pro hobby jezdce. Silniční cyklistika zažívá svou pozvolnou renesanci a eleganci těchto kol doplňuje jejich dokonale funkční technika, kdy je i střední třída v mnoha ohledech srovnatelná s exkluzivními modely.
Dámské modely kol
Dámská kola se prolínají většinou výše zmíněných kategorií. Dámské modely se odlišují upravenou, mírně zkrácenou geometrií a použitím celé řady speciálních komponentů, nejčastěji anatomických sedel, pohodlných gripů (rukojetí) a dalších dílů, jež se starají o komfortní posed. Snížené rámy nabízejí výhodu snazšího nasedání a sesedání, podobně důležitý je ale i důraz na minimalizaci ovládacích sil například u brzd. Čistě dámské modely zdaleka nejsou pouze záležitostí cykloturistiky, ale nalezneme je i mezi vyloženě sportovními horskými koly a k orientaci nám pomůže dodatek ASL (Author Sport Lady).
Dětské / juniorské modely
Klasické dětské modely s nejčastějším průměrem kol od šestnácti do čtyřiadvaceti palců jsou zárukou vhodného výběru v závislosti na věku či aktuální výšce postavy dítěte. Mezi dětskými modely však můžeme nalézt i čistě sportovní stroje vhodné i pro začínající závodníky, přičemž velmi důležité jsou stále přibývající juniorské MTB stroje, které mohou díky své univerzalitě často sloužit třeba i dámám-cyklistikám menších postav. Mezi juniorskými modely tedy rovněž nalezneme téměř dospělá horská kola sázející na průměr ráfků 26 palců a na velmi lehkou konstrukci – tedy stroje, které se stanou posledním předstupněm plnohodnotného dospělého sportovního či dokonce závodního kola.
Elektrokola
Také elektrokola se dnes prolínají většinou zmíněných kategorií, ovšem s důrazem na ta čistě horská a cestovní či městské modely. Obliba terénní elektro-cyklistiky otevřela nepoznané obzory novým skupinám jezdců, nejen věkovým, a současná technika posunula celkový dojezd, kultivovanost práce elektro-pohonu i ovladatelnost skutečně daleko. Nejvyspělejší modely sází na silné středové motory či na semi-integrované baterie, které příliš nenarušují celkový design rámu. Mezi cestovními elektrokoly však nadále převládá baterie zasazená do zadního nosiče v kombinaci s motorem v zadním náboji kola. Sázka na osvědčené a výkonné sestavy elektropohonu posouvá celkovou uživatelskou přívětivost modelů na novou úroveň a e-bike dnes může sedlat jak úplný necyklista, tak klidně i bývalý závodník – všem skupinám nabídne vyspělý elektropohon novou dimenzi ježdění.
SPRÁVNÁ VELIKOST – ZÁRUKA POHODLÍ
Pakliže si vyberete typ jízdního kola, který vám bude co nejvíce vyhovovat po stránce využití, je důležité vybrat si kolo také podle velikosti. Velikostí kola se rozumí délka sedlové trubky.
Velikost kola je uváděna dle výrobce kola: v palcích, v centimetrech, v milimetrech nebo značení S, M, L, XL.
Je potřeba se při výběru velikosti kola řídit obecnými pravidly:
| Výška postavy v cm | Výška rámu dle označení |
|---|---|
| do 165 cm | 15", 16", S, do 44 cm, do 500 mm |
| 160–170 cm | 17", 18", M, do 48 cm, do 520 mm |
| 170–185 cm | 19", 20", L, do 52 cm, do 540 mm |
| 185–200 cm | 21", 22", XL, do 55 cm, do 560 mm |
| nad 195 cm | 23", 24", 58–60 cm, nad 580 mm |
Pokud si však nejste jistí, u každého modelu naleznete pomocníka s výběrem té správné velikosti.
| Průměry kol | Typ kola |
|---|---|
| 10", 12", 16", 18", 20", 24" a 26" | Dětská kola |
| 26", 27.5" a 29" | Horská kola, krosová a elektrokola |
| 700 mm | Krosová a silniční kola |
Rozdělení rámů:
- Pánské a dámské rámy
- Ženy ne vždy volí dámskou variantu rámu
- Zejména sportovně založené ženy často volí pánskou variantu rámu vzhledem k jejich pevnější konstrukce
JAK VYBRAT DĚTSKÉ KOLO
Dětská kola se primárně rozlišují podle rozměrů zapletených kol. Nabízíme je v rozpětí od 16" do 26", dnes už i 27,5". V této kategorii 27,5", která se prolíná s kategorií dospělých kol, je použitá geometrie rámu se sníženou nebo prohnutou horní rámovou trubkou, čímž je rám bezpečný pro cyklisty s menší postavou.
Výběr klasického dětského modelu závisí na věku či aktuální výšce postavy dítěte. Mezi dětskými modely však můžeme nalézt i čistě sportovní stroje vhodné i pro začínající závodníky, přičemž velmi důležité jsou stále přibývající juniorské MTB stroje, které mohou díky své univerzalitě často sloužit třeba i dospělým cyklistům menších postav.
U nejmenší velikosti 16" je standardní výbavou pevný převod a protisměrná brzda (torpédo). Druhá brzda je většinou čelisťová. Tyto modely slouží k prvnímu seznámení dítěte s novým pohybem. Většinou se používají boční opěrná kolečka, která se po čase, kdy si dítě kolo osahá, demontují. Pro šikovné malé sportovce máme i odlehčený model s volnoběžným pastorkem a brzdami na řídítkách pro obě ruce.
Další přechod je u dětských modelů kategorie 20" kol. Zde se běžně používá řazení a přehazovačka. U většiny modelů je k řazení zvolena otočná rukojeť, což je praktické, protože dětská síla není schopna používat páčkový systém a dítě při řazení stále pevně svírá řídítka. V této kategorii se ještě používá pevná vidlice a klade se důraz na co nejnižší celkovou hmotnost kola pro lepší ovladatelnost.
Následuju kategorie, jež představuje poslední vyloženě dětské provedení, 24" kola, která se občas lidově nazývá ¾ kolo. Jedná se o zmenšené dospělé kolo s plnohodnotnou výbavou. Tato kategorie bývá posledním stupněm před přechodem na dospělé kolo. Svojí konstrukcí odpovídá dětské postavě, jak výškou, tak i délkou, délkou šlapacích klik a šířkou řídítek. Standardně se používá odpružená přední vidlice a na vyšších modelech se používají kotoučové brzdy.
Kategorie 26" kol je jednoduše řečeno zvětšené kolo 24" pro děti větší výšky.
Velikost kola 27,5" se prolíná s kategorií dospělých kol a většinou se jedná o kola určená pro dětské závodníky, nebo náročnější dětské cyklisty.
Vyberte především správnou velikost a kolo dítěti nejlépe vyzkoušejte. Pokud dítě ještě nezvládá techniku jízdy, mělo by spolehlivě dosáhnout na zem. Častou chybou je výběr většího rámu s tím, že dítě na něj doroste. Hrozí pak, že jezdec bude mít nepřirozený posed a osvojí si špatné jízdní návyky.
Při výběru dětského kola platí tato obecná pravidla:
- Velikost vybírejte vždy tak, aby dítě dosáhlo spolehlivě ze sedla na zem.
- Vybírejte model se seřiditelnými pákami brzd s možností přiblížení k řídítkům pro menší dětské ruce.
- U dětských kol velikosti 16" a 20" netrvejte na větším počtu rychlostí, dítě nemusí mít potřebu neustálého řazení.
- Přiměřená vybavenost kola pro malého cyklistu, aby byl schopný vše používat.
Orientační tabulka pro výběr kategorie dětského kola:
|
VELIKOST | VZDÁLENOST ROZKROK-ZEM | VZDÁLENOST ROZKROK-PEDÁLY | VÝŠKA DÍTĚTE | PŘIBLIŽNÝ VĚK DÍTĚTE |
|---|---|---|---|---|
| 16" | 50 cm | 42 cm | 100–120 cm | 3–5 let |
| 20" | 60 cm | 50 cm | 115–135 cm | 3–7 let |
| 24" | 65 cm | 55 cm | 120–140 cm | 7–9 let |
| 26" | 70 cm | 60 cm | 130–155 cm | 8–11 let |
| 27,5" | 75 cm | 65 cm | 140–160 cm | 10... let |
NASTAVENÍ POSEDU
Česká přísloví se mnohdy ukazují jako velmi přínosná. Jak si usteleš, tak si lehneš… Platí i na kole.
Správný posed na kole
Správný posed je na jízdním kole veličina číslo jedna. Jeho správné nastavení vám umožní vyvarovat se mnoha nepříjemností, od posměšných pohledů, až po zničená záda a neefektivní šlapání. Zkrátka, zásluhou špatného posedu budete vypadat na kole jako naprostý amatér, pojedete pomaleji a dříve se unavíte. Nebude vám nic platné, že máte kolo, na které jiní neušetří třeba za celý svůj život.
Sedlo vodorovně
Sedlo má být vodorovně. Ani špičkou dolů, ani nahoru. Pokud ho budete mít špičkou nahoru, tak si vaše cenné pohlavní orgány užijí, zadek bude klouzat dozadu a budete mít snahu se neustále rukama přitahovat dopředu. V opačném případě se sedlem špičkou dolů se zase budete neustále rukama odtahovat. V obou případech vás mohou začít bolet ruce a břišní svaly. Přesto je potřeba říci, že když ne sedlo naprosto vodorovně, tak spíše mírně (ale opravdu mírně a neznatelně) skloněné dopředu. I tak si ho někteří závodníci montují. Především však s ohledem na typ, měkkost a profil sedla.
Jak vysoko sedlo?
Sedneme si na kolo a jednu z klik dáme rovnoběžně k sedlové trubce. Položíme nohu v botě na pedál patou. Noha pod kolenem se nám musí při pohybu dozadu mírně propínat. Asi tak 6 cm. Nesmí být zcela natažena ani více skrčena. Pokud budete mít nohu zcela nataženou, budete mít sedlo příliš vysoko a můžete na kole při jízdě tzv. přesýpat. Tedy zadek se vám bude přesouvat ze strany na stranu.
Jste-li čahoun a nemůžete sehnat velké kolo, nemáte jinou volbu, než sedlovku vytáhnout do správné výše hodně vysoko, případně si pořídit delší. Přemýšlejte ale, jestli není na vás kolo současně příliš krátké. Dejte pozor na limit maximálního vytažení, který bývá na sedlovkách označen. Překročíte-li ho, můžete poškodit rám v místě upnutí sedlovky sedlovým šroubem v rámu, což se často děje, zvláště u duralových rámů. Správně má být sedlovka zasunuta minimálně tak, aby její spodní okraj byl alespoň trochu pod dolním okrajem horní rámové trubky. Ne vždy se dá dohnat příliš krátký rám delším představcem, který uchycuje řídítka k rámu. Vytažení sedlovky vzhledem k vaší postavě si v obchodě vyzkoušejte.
Poloha chodidla na pedálu
Nohu musíte mít na pedálu absolutně rovně, rovnoběžně s klikou. Jinak třeba budete šlapat s koleny od sebe. Pomiňme skutečnost, že si otíráním boty o kliku smažete nápis na vašich drahocenných klikách. Kloub palce na chodidle má být nad osou pedálu. Ani před ní, ani za ní.
Posouváme sedlo
Ještě musíme zkontrolovat, jestli máme ve správné poloze sedlo (vodorovný posun) s ohledem na pedály. Kliku otočíme do vodorovné polohy a nohu zacvakneme do pedálu. Vezmeme provázek se závažím a ten přiložíme na špičku kolena. Dole nám musí procházet provázek středem osy pedálu.
A co řídítka?
Polohu řidítek zjistíme tak, že si na kolo sedneme, ruce položíme na řídítka a natáhneme prsty rovnoběžně s rukou. Brzdové páky by se nám měly lehce opírat o spodní část prstů. Při takto nastavených brzdových pákách nebudeme muset ruce při brzdění na řídítkách zbytečně přetáčet.
Správná vzdálenost a výška řídítek vůči sedlu je trochu kompromisem a můžete se řídit podle toho, jak se vám na kole dobře sedí. Závodník je více natažen a skloněn (jezdí přeci rychle), s ohledem na aerodynamiku. Jízda na horském kole nejsou totiž jen šílené sjezdy a prudké výjezdy. Bývá to i těžká a rychlá práce po rovinách za zády kamarádů, kde budete lapat každý kousek závětří, a vaše záda se hrbí před nepříjemným větrem. Pokud máte bříško, které vás omezuje, dáte si jistě řídítka výše a blíže. Přesto se snažte, abyste nevypadali na kole narovnaní jako za kuchyňským stolem, nebo nebyli příliš nataženi a ostatní nabývali dojmu, že vám chtějí řídítka utéct dopředu.
Několik našich malých rad na závěr
Nastavte si doma posed podle našeho návodu, dejte si do kapsy potřebné nářadí a jeďte se projet kolem domu. Zkuste si, jak se vám jede a posed průběžně dolaďte. Než prodáte své staré kolo, na kterém se vám dobře sedí (samozřejmě správně sedí), změřte si na něm základní vzdálenosti.
Výšku sedla od středové osičky a vzdálenost špičky sedla od řídítek. Rozhodně neměňte výšku sedla od země, protože takřka každé kolo má střed umístěn od země v jiné vzdálenosti. Záleží na geometrii stavby rámu. Na novém kole budete sedět stejně dobře a ušetříte si práci s nastavováním stejného posedu na novém kole.
Při nastavování zarážek na botách myslete na to, že již při prvním utažení se vám do boty vytlačí drážky ze zoubků na spodní straně zarážek a zarážky budou při jejich přestavení chtít sklouznout opět do první polohy.
Během roku se snažte hýbat se sedlovkou, aby vám nezarostla tak, že vám nic nepomůže ji vyndat.
Správný posed není pro vaše svaly vše. Ještě musíte dobře šlapat. Na kole sedíme klidně a snažíme se, aby kolo poháněly jen nohy a ne pohyby celého těla. Chodidlo na pedálu musí být v každé poloze otočení klik mírně skloněno dopředu. Neprošlapáváme tedy patami dolů, ani nešlapeme příliš špičkami.
Všimněte si, že někteří šlapou na kole jakoby do čtverce, zkrátka "hamtají" do pedálů. Krouživý pohyb nohou lze nacvičit i na trenažérech s vypnutím zátěže. Vše samozřejmě na svém kole se správně nastaveným posedem. Myslete na to, že pokud sedíte na kole špatně, správně šlapat se nikdy nenaučíte.
Řídítka musí být dostatečně široká. Ne moc úzká, abychom neměli ruce moc u sebe, stlačovali si hrudník a špatně dýchali. Ani ne moc široká, aby se nám s nimi dobře manévrovalo například mezi stromy. V zásadě trochu širší než naše ramena.
zdroj: www.cykl.cz
