Dětská kola se primárně rozlišují podle rozměrů zapletených kol. Nabízíme je v rozpětí od 16" do 26", dnes už i 27,5". V této kategorii 27,5", která se prolíná s kategorií dospělých kol, je použitá geometrie rámu se sníženou nebo prohnutou horní rámovou trubkou, čímž je rám bezpečný pro cyklisty s menší postavou.
Výběr klasického dětského modelu závisí na věku či aktuální výšce postavy dítěte. Mezi dětskými modely však můžeme nalézt i čistě sportovní stroje vhodné i pro začínající závodníky, přičemž velmi důležité jsou stále přibývající juniorské MTB stroje, které mohou díky své univerzalitě často sloužit třeba i dospělým cyklistům menších postav.
U nejmenší velikosti 16" je standardní výbavou pevný převod a protisměrná brzda (torpédo). Druhá brzda je většinou čelisťová. Tyto modely slouží k prvnímu seznámení dítěte s novým pohybem. Většinou se používají boční opěrná kolečka, která se po čase, kdy si dítě kolo osahá, demontují. Pro šikovné malé sportovce máme i odlehčený model s volnoběžným pastorkem a brzdami na řídítkách pro obě ruce.
Další přechod je u dětských modelů kategorie 20" kol. Zde se běžně používá řazení a přehazovačka. U většiny modelů je k řazení zvolena otočná rukojeť, což je praktické, protože dětská síla není schopna používat páčkový systém a dítě při řazení stále pevně svírá řídítka. V této kategorii se ještě používá pevná vidlice a klade se důraz na co nejnižší celkovou hmotnost kola pro lepší ovladatelnost.
Následuju kategorie, jež představuje poslední vyloženě dětské provedení, 24" kola, která se občas lidově nazývá ¾ kolo. Jedná se o zmenšené dospělé kolo s plnohodnotnou výbavou. Tato kategorie bývá posledním stupněm před přechodem na dospělé kolo. Svojí konstrukcí odpovídá dětské postavě, jak výškou, tak i délkou, délkou šlapacích klik a šířkou řídítek. Standardně se používá odpružená přední vidlice a na vyšších modelech se používají kotoučové brzdy.
Kategorie 26" kol je jednoduše řečeno zvětšené kolo 24" pro děti větší výšky.
Velikost kola 27,5" se prolíná s kategorií dospělých kol a většinou se jedná o kola určená pro dětské závodníky, nebo náročnější dětské cyklisty.
Vyberte především správnou velikost a kolo dítěti nejlépe vyzkoušejte. Pokud dítě ještě nezvládá techniku jízdy, mělo by spolehlivě dosáhnout na zem. Častou chybou je výběr většího rámu s tím, že dítě na něj doroste. Hrozí pak, že jezdec bude mít nepřirozený posed a osvojí si špatné jízdní návyky.
Při výběru dětského kola platí tato obecná pravidla:
Velikost vybírejte vždy tak, aby dítě dosáhlo spolehlivě ze sedla na zem.
Vybírejte model se seřiditelnými pákami brzd s možností přiblížení k řídítkům pro menší dětské ruce.
U dětských kol velikosti 16" a 20" netrvejte na větším počtu rychlostí, dítě nemusí mít potřebu neustálého řazení.
Přiměřená vybavenost kola pro malého cyklistu, aby byl schopný vše používat.
Orientační tabulka pro výběr kategorie dětského kola:
| Velikost kola | Vzdálenost rozkrok–zem | Vzdálenost rozkrok–pedály | Výška dítěte | Přibližný věk dítěte |
| 16" | 50 cm | 42 cm | 100–120 cm | 3–5 let |
| 20" | 60 cm | 50 cm | 115–135 cm | 3–7 let |
| 24" | 65 cm | 55 cm | 120–140 cm | 7–9 let |
| 26" | 70 cm | 60 cm | 130–155 cm | 8–11 let |
| 27,5" | 75 cm | 65 cm | 140–160 cm | 10 a více let |
NASTAVENÍ POSEDU
Česká přísloví se mnohdy ukazují jako velmi přínosná. Jak si usteleš, tak si lehneš… Platí i na kole.
Správný posed na kole
Správný posed je na jízdním kole veličina číslo jedna. Jeho správné nastavení vám umožní vyvarovat se mnoha nepříjemností, od posměšných pohledů, až po zničená záda a neefektivní šlapání. Zkrátka, zásluhou špatného posedu budete vypadat na kole jako naprostý amatér, pojedete pomaleji a dříve se unavíte. Nebude vám nic platné, že máte kolo, na které jiní neušetří třeba za celý svůj život.
Sedlo vodorovně
Sedlo má být vodorovně. Ani špičkou dolů, ani nahoru. Pokud ho budete mít špičkou nahoru, tak si vaše cenné pohlavní orgány užijí, zadek bude klouzat dozadu a budete mít snahu se neustále rukama přitahovat dopředu. V opačném případě se sedlem špičkou dolů se zase budete neustále rukama odtahovat. V obou případech vás mohou začít bolet ruce a břišní svaly. Přesto je potřeba říci, že když ne sedlo naprosto vodorovně, tak spíše mírně (ale opravdu mírně a neznatelně) skloněné dopředu. I tak si ho někteří závodníci montují. Především však s ohledem na typ, měkkost a profil sedla.
Jak vysoko sedlo?
Sedneme si na kolo a jednu z klik dáme rovnoběžně k sedlové trubce. Položíme nohu v botě na pedál patou. Noha pod kolenem se nám musí při pohybu dozadu mírně propínat. Asi tak 6 cm. Nesmí být zcela natažena ani více skrčena. Pokud budete mít nohu zcela nataženou, budete mít sedlo příliš vysoko a můžete na kole při jízdě tzv. přesýpat. Tedy zadek se vám bude přesouvat ze strany na stranu.
Jste-li čahoun a nemůžete sehnat velké kolo, nemáte jinou volbu, než sedlovku vytáhnout do správné výše hodně vysoko, případně si pořídit delší. Přemýšlejte ale, jestli není na vás kolo současně příliš krátké. Dejte pozor na limit maximálního vytažení, který bývá na sedlovkách označen. Překročíte-li ho, můžete poškodit rám v místě upnutí sedlovky sedlovým šroubem v rámu, což se často děje, zvláště u duralových rámů. Správně má být sedlovka zasunuta minimálně tak, aby její spodní okraj byl alespoň trochu pod dolním okrajem horní rámové trubky. Ne vždy se dá dohnat příliš krátký rám delším představcem, který uchycuje řídítka k rámu. Vytažení sedlovky vzhledem k vaší postavě si v obchodě vyzkoušejte.
Poloha chodidla na pedálu
Nohu musíte mít na pedálu absolutně rovně, rovnoběžně s klikou. Jinak třeba budete šlapat s koleny od sebe. Pomiňme skutečnost, že si otíráním boty o kliku smažete nápis na vašich drahocenných klikách. Kloub palce na chodidle má být nad osou pedálu. Ani před ní, ani za ní.
Posouváme sedlo
Ještě musíme zkontrolovat, jestli máme ve správné poloze sedlo (vodorovný posun) s ohledem na pedály. Kliku otočíme do vodorovné polohy a nohu zacvakneme do pedálu. Vezmeme provázek se závažím a ten přiložíme na špičku kolena. Dole nám musí procházet provázek středem osy pedálu.
A co řídítka?
Polohu řidítek zjistíme tak, že si na kolo sedneme, ruce položíme na řídítka a natáhneme prsty rovnoběžně s rukou. Brzdové páky by se nám měly lehce opírat o spodní část prstů. Při takto nastavených brzdových pákách nebudeme muset ruce při brzdění na řídítkách zbytečně přetáčet.
Správná vzdálenost a výška řídítek vůči sedlu je trochu kompromisem a můžete se řídit podle toho, jak se vám na kole dobře sedí. Závodník je více natažen a skloněn (jezdí přeci rychle), s ohledem na aerodynamiku. Jízda na horském kole nejsou totiž jen šílené sjezdy a prudké výjezdy. Bývá to i těžká a rychlá práce po rovinách za zády kamarádů, kde budete lapat každý kousek závětří, a vaše záda se hrbí před nepříjemným větrem. Pokud máte bříško, které vás omezuje, dáte si jistě řídítka výše a blíže. Přesto se snažte, abyste nevypadali na kole narovnaní jako za kuchyňským stolem, nebo nebyli příliš nataženi a ostatní nabývali dojmu, že vám chtějí řídítka utéct dopředu.
Několik našich malých rad na závěr
Nastavte si doma posed podle našeho návodu, dejte si do kapsy potřebné nářadí a jeďte se projet kolem domu. Zkuste si, jak se vám jede a posed průběžně dolaďte. Než prodáte své staré kolo, na kterém se vám dobře sedí (samozřejmě správně sedí), změřte si na něm základní vzdálenosti.
Výšku sedla od středové osičky a vzdálenost špičky sedla od řídítek. Rozhodně neměňte výšku sedla od země, protože takřka každé kolo má střed umístěn od země v jiné vzdálenosti. Záleží na geometrii stavby rámu. Na novém kole budete sedět stejně dobře a ušetříte si práci s nastavováním stejného posedu na novém kole.
Při nastavování zarážek na botách myslete na to, že již při prvním utažení se vám do boty vytlačí drážky ze zoubků na spodní straně zarážek a zarážky budou při jejich přestavení chtít sklouznout opět do první polohy.
Během roku se snažte hýbat se sedlovkou, aby vám nezarostla tak, že vám nic nepomůže ji vyndat.
Správný posed není pro vaše svaly vše. Ještě musíte dobře šlapat. Na kole sedíme klidně a snažíme se, aby kolo poháněly jen nohy a ne pohyby celého těla. Chodidlo na pedálu musí být v každé poloze otočení klik mírně skloněno dopředu. Neprošlapáváme tedy patami dolů, ani nešlapeme příliš špičkami.
Všimněte si, že někteří šlapou na kole jakoby do čtverce, zkrátka "hamtají" do pedálů. Krouživý pohyb nohou lze nacvičit i na trenažérech s vypnutím zátěže. Vše samozřejmě na svém kole se správně nastaveným posedem. Myslete na to, že pokud sedíte na kole špatně, správně šlapat se nikdy nenaučíte.
Řídítka musí být dostatečně široká. Ne moc úzká, abychom neměli ruce moc u sebe, stlačovali si hrudník a špatně dýchali. Ani ne moc široká, aby se nám s nimi dobře manévrovalo například mezi stromy. V zásadě trochu širší než naše ramena.
Hodně cyklistických zdarů pro Vaše ratolesti!