Pod tímto sloganem jsem realizoval celý rok 2014, ve kterém jsem přijal další životní výzvy a které mne nakonec dokázaly posunout jak v profesní, tak osobní rovině. Ať už to byly letenky do Austrálie a tvrdý trénink, těžká sezóna co do počtů akcí pro děti, tak i nelehké kroky, které jsem musel podniknout. V tomto roce jsem skutečně zažil mnohem více než jeden příběh.
Letošní rok začal tříměsíčním tréninkem v Austrálii a dá se říci dovolenou, kterou jsem již dlouho neměl. Potkal jsem mnoho nových přátel a letenky, které jsem dostal jako dárek k narozeninám, se proměnily ve výzvu v podobě tvrdého tréninku na závod Ironman v Jižní Africe. I přesto, že jsem přípravu nakonec nedokázal zužitkovat a závod dokončit, měla má cesta do Austrálie větší smysl. Poznal jsem člověka, který mi dokázal dát své srdce, abych měl dostatek sil zvládnout vše, co se v tomto roce událo.
Po návratu jsem se vrhl do příprav čvrtého ročníku Slavata triatlon tour a všech sportovních akcí pro děti. Novinkou letošního roku byla změna názvu (dříve Albert Triatlon Tour), ke které jsem dospěl společně s partnery akcí z toho důvodu, že chceme, aby tour nesla příběh a nikoli reklamní podtext. Také v Atletickém oddíle v Řepích přibyl vědomostní přespolní běh a do další sezóny spolu s tamními trenéry plánujeme rozšířit sportovní akce a samotnou základnu.
Celkem proběhlo na 45 sportovních akcí pro děti, které jsem buď realizoval sám nebo jsem vypomohl k jejich uskutečnění. Od konce října jsem se také vrhl do besedování po celé České republice a hledal příběhy dětí, které si zaslouží náš čas a nečekají, že je někdo bude zachraňovat. Setkal jsem se s dětmi a poznal jejich sny. Rozdalo se na 60 horských kol Author. Každým rokem se snažím více prohlubovat to, aby má pomoc byla transparentní a co nejvíce mířena skutečně tam, kde to lidé či děti ocení a najdou v tom impuls něco změnit. Nikoli to, že v tom najdou prostředek zneužití a čekání, že je bude systém zachraňovat. Je to velice těžké hledat a nečekat doma na emaily, kde lidé žadají o pomoc, ale vynakládám svůj čas a úsilí na to, abych našel ty, kteří se stydí za svou situaci, neumí si o pomoc říci a snaží se. Je to v dnešní době něco neuchopitelného a nedá se to zanést do tabulek či výstupů, které často velké firmy chtějí. V tomto se musím často já sám přesvedčovat, že to je ta správná cesta a zkušenost, kterou mi dal život.
I letos nezůstaly mé aktivity bez povšimnutí a získal jsem tři krásná ocenění, kterých si velmi vážím a díky kterým jsem se opět dostal do povědomí veřejnosti, což pomáhá k šíření mé práce a získávání podpory akcí pro děti. V první polovině roku mi město Náchod v rámci oslav výročí založení města udělilo ocenění za můj přínos v charitativním světě, v létě jsem od rádia Impuls obdržel Řád člověka s dobrým srdcem a získal nominaci do ankety Esquire Man roku 2014.
Krásným bojem, který započal o velkých prázdninách, bylo to, kdy jsem požádal o svěření do mé péče Dominika, kterého znáte z fotek a ze závodů, kde mi pomáhá společně se Štěpánem stavět vše potřebné. Ve čvrtek 11.12. 2014 proběhl soud, kde mi byl Dominik svěřen do péče a tím získal nový domov. Je to právě ten jeden z příběhů se šťastným koncem.
Dá se říct, že tato sezona byla pro mne nejvíce náročná co do počtu akcí a boje, který svádím jako každý z nás. Tento rok mne ujistil v tom, že se člověk skutečně nesmí vzdát sám sebe, ale měl by si uvědomit, že pokud chce pomoci, tak jeho pomoc má být nezištná a musí přijmout zodpovědnost za svá rozhodnutí. Pomáhejme tak, aby tato pomoc byla svobodná, ale nijak my sami neočekávali věci, které s tím nejsou spojené, či vkládali naděje do dětí a lidí, skrze které naší pomocí dojdeme k věčné vděčnosti.
Dělám, co cítím a tím dávám jen čas dětem, který chyběl mne jako dítěti. Je to jednoduchá myšlenka, za kterou lidé mohou vidět byznys či cokoliv jiného, ale podstata toho všeho má zůstat v dětech a jejich snech, nikoliv v závisti či zhrzenosti lidí kolem nás, kteří nejsou schopní žít své sny, nebo utíkají sami před sebou.
Sezóna 2015 je přede mnou, ale v tuto chvíli, ještě není jasné, zdali započne v takové míře jako doposud. Udělám ale maximum pro to, aby vše, co společně s dětmi budujeme po celé roky, zůstalo v dětském světě. Tímto také moc děkuji lidem a firmám, které mi pomahají a podporují mne v tom, co dělám pro děti.
„Být jiný, neznámená být špatný“
Tomáš Slavata 2015
Projekty, kterým se věnuji:
1. Vlajkovou lodí Tomáše Slavaty je Triatlonová Tour – série triatlonových závodů, které jsou po celé České republice od roku 2011 pořádány pro děti mezi 7 a 18 lety. Tento projekt zapojuje jak děti z dětských domovů, tak děti z běžných rodin a přirozenou cestou je svádí dohromady. Mimo jiné pomáhá při organizaci dětských závodů jiným organizátorům. Ročně se jedná až o 50 akcí pro děti, které realizuje či spoluorganizuje.
2. V roce 2010 založil atletický oddíl v Řepích, kde mají děti šanci ochutnat královnu sportu i v rámci Dětské Atletické Ligy. Postupem času tam také vznikly sportovní třídy a děti tak mají rozšířenou výuku.
3. Spolu s hercem a scenáristou Rostislavem Novákem vytvořil Tomáš Slavata projekt La Putyka – Inspirace dětem, v jehož rámci je od prosince 2010 uváděno představení La Putyka speciálně pro děti z dětských domovů. Děti se takto mohou osobně seznámit s protagonisty inscenace a s divadelním zákulisím.
4. Skrze pořádání tréninkových sportovních kempů v různých disciplínách (atletika, triatlon, horská kola, běh, plavaní) se Tomáš snaží společensky znevýhodněným dětem poskytovat čas a individuální pozornost, kterou tolik potřebují.
5. Celoročně Tomáš absolvuje na 70 besed po celé České republice jak v dětských domovech, tak základních školách. Seznamuje děti se svým příběhem. Snaží se tímto nalézat konkrétní příběhy dětí, se kterými dokáže pak trávit čas a snaží se je učit, že hendikepy nejsou důvodem, abychom nežili své sny.
